Setkání AMIA: Firmy a vědci hledají cesty spolupráce

30. 4. 2025

Jak přenést inovace z laboratoří do firemní praxe? Na setkání Asociace AMIA se potkali vědci a zástupci firem, aby společně hledali konkrétní cesty ke spolupráci. Diskuse o 3D tisku, nanomateriálech či recyklátech ukázaly, že klíčem k úspěchu nejsou jen technologie, ale především otevřená komunikace.

Laboratoře otevírají dveře průmyslu

Dopolední blok zahájila série odborných přednášek, které nabídly pestrý pohled na současný výzkum v oblasti materiálových technologií. Byly představeny možnosti úpravy povrchů pomocí hydrofobních vrstev, které výrazně zvyšují jejich odolnost. Program pokračoval prezentací zaměřenou na přípravu nanoslitin pomocí laserových technologií a výzkumem možností využití odpadního skleněného recyklátu, který tradičně vzbuzuje velký zájem.

Udržitelnost ve firmách

Zajímavý ohlas měla přednáška Kristýny Bendové z Katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů, která se setkání AMIA účastnila poprvé a podpořila tak téma letošního setkání, které kladlo důraz na udržitelnost. Mluvila o inovativní výrobě vláken z recyklovaných polymerů. Tato technologie zvlákňování recyklátu z taveniny má potenciál výrazně ovlivnit cirkulární ekonomiku v textilním průmyslu. Výroba vláken z recyklovaných polymerů může být cenově i výkonnostně konkurenceschopná s konvenčními materiály. Téma přilákalo několik textilních firem, které se začaly zajímat o další možnosti využití.

Lenka Martínková z Inotex spol. s r.o., expertka na zavádění nových technologií, se zajímala o možnost využití drceného skla pro úpravy textilních povrchů. „Zajímaly by nás také možnosti přípravy textilie s řízeným uvolňováním vlhkosti, nebo funkční geotextilie, nebo povrchová úprava flexibilních textilních materiálů,“ uvedla dále.

Transfer technologií

Z hlediska transferu technologií na TUL jsou některé přednesené výsledky buď příliš ve fázi základního výzkumu, nebo naopak moc zakázkové. Takové technologie je těžké škálovat, ale hledáme je a monitorujeme vývoj,“ komentoval Ondřej Moš, jednatel TUC TUL.

„V rámci projektu využití skleněného recyklátu jsme založili spin off Glassiteca a máme materiál s širokými možnostmi využití," dodal. Glassiteca využívá kromě běžného skleněného odpadu a sklářského písku také odpadní borosilikátové sklo, které by jinak nenašlo další uplatnění. Právě díky předchozím setkáním v rámci AMIA vznikl a byl úspěšně rozvinut nápad využít borosilikátové sklo, tedy například stará dvířka z praček, o které není zájem. AMIA tento inovativní přístup finančně podpořila.

Odpoledne ve znamení aplikací

Odpolední část programu přinesla další impulsy. Představeny byly projekty zaměřené na podporu malých a středních firem v oblasti digitalizace a výzkumu materiálů budoucnosti, včetně nového projektu SUPPORT4SME.

Tento projekt, vzniklý ve spolupráci Technické univerzity v Liberci a Technické univerzity v Chemnitz, propojuje inovace s praxí v rámci regionu Česko–Sasko. Nabízí mezioborovou síť expertních vědců, kteří firmám pomáhají rozvíjet nové technologie, efektivně je implementovat a posunout jejich podnikání na novou úroveň.

Navazující přednáška se věnovala aktuálním trendům v oblasti 3D tisku, včetně technologických novinek. Další vystoupení nabídlo praktické ukázky využití umělé inteligence ve spolupráci mezi firmami a výzkumem. Byla představena i dotační schémata a další možnosti, které mohou firmám významně pomoci přenést inovace do praxe.

Most mezi výzkumem a praxí

Pro mě je vždy přínosné spíše odpoledne, zejména novinky z CXI a prostor pro networking,“ uvádí Miroslav Ležák, projektový vedoucí ve firmě Praktik system s.r.o., kterého zaujaly nové metody 3D tisku, aktuální vývoj v oblasti umělé inteligence a strojového učení. Líbí se mu také možnosti, které nabízí Laboratoř mikroskopie na CXI TUL.

Přednáška pana Kočího o praktických ukázkách spolupráce firem z průmyslu a CXI TUL, zejména v oblasti využití AI, mě opravdu zaujala. Bylo by skvělé mít pravidelné přednášky zaměřené na novinky a jejich praktické aplikace. Už se těším na konferenci Rozjeď AI ve výrobě v rámci Evropského digitálního inovačního hubu," dodává Ležák.

Věda potřebuje průmysl a průmysl potřebuje vědu. Setkání, jako je to v rámci Asociace AMIA, jsou pro nás velmi důležitá,“ říká Adam Blažek, ředitel pro vztahy s průmyslem. „Z laboratoří dnes vychází celá řada technologických řešení, od nových materiálů až po pokročilé metody recyklace. Díky dialogu s firmami můžeme tato řešení lépe přizpůsobovat reálným potřebám a efektivně převádět do praxe. Těší nás, že i v rámci tohoto setkání se zformovaly konkrétní příležitosti ke spolupráci, a věříme, že aktivity pomohou tento přenos urychlit.

Reflexe spolupráce výzkumu a praxe

Setkání nabídlo i prostor pro reflexi dosavadních zkušeností s propojením výzkumu a průmyslu.
Za spolupráci bychom byli rádi," řekl Jan Braun, který se věnuje tvorbě nanočástic pomocí laserů. Výhodou této metody je, že nanoslitiny připravené laserem nemají na povrchu žádné další chemické látky vznikající během výroby.

Spolupráce může vypadat i tak, že pokud by firma potřebovala nanočástice, například pro použití v textiliích, jsme připraveni spolupracovat a dodat jim čistou formu materiálu," vysvětlil Braun.

Na význam pohledu z praxe upozornila i Miroslava Rysová, vedoucí laboratoře tkáňových kultur na CXI TUL: „Pro nás jako vědce, kteří tráví většinu času v laboratoři, je setkání s firmami velmi cenné. Přináší to nový pohled. Firmy často řeší úplně jiné aspekty materiálů: skladovatelnost, tloušťku, možnosti kombinace s jinými materiály, použitelnost ve strojní výrobě. Tato praktická rovina je pro nás inspirativní a pomáhá nám upravit naše zaměření."

Podobnou zkušenost popsala i Marie Stará z Katedry sklářských strojů a robotiky: „Zpětná vazba od firem má vliv především na design, a to nejen po vizuální stránce, ale i po technické. Důležité je, co jim sedí z hlediska funkce, tvaru nebo použití. Spolupracujeme zatím s menším počtem firem, takže odezva není plošná, ale v rámci spolupráce s firmou ForestBit jsme například vyvinuli konkrétní tvar vaničky přesně podle jejich potřeb až do finální vyladěné podoby."

 

Hlavní partneři

Skupina UJV
Škoda Auto
AWAL
Elmarco
Česká Zbrojovka
LabRulez
Fakultní nemocnice Motol
Preciosa
Atrea
Innogy
Auren
Skupina UJV
Škoda Auto
AWAL
Elmarco
Česká Zbrojovka
LabRulez
Fakultní nemocnice Motol
Preciosa
Atrea
Innogy
Auren
Skupina UJV
Škoda Auto
AWAL
Elmarco
Česká Zbrojovka
LabRulez
Fakultní nemocnice Motol
Preciosa
Atrea
Innogy
Auren