Většina digitalizačních a AI projektů nepadá na technologii, ale na tom, co je kolem ní. Chybí vlastník, měřítko úspěchu a plán, jak řešení dostat do běžného provozu. Daniel Pecina ze společnosti Trask, která dodává IT řešení pro Škoda Auto, vysvětluje, proč začínat jedním procesem, který bolí, co může univerzita nabídnout velké firmě a proč by pilot neměl být jen pokus „na zkoušku“. Na TUL o tom bude mluvit v rámci cyklu Univerzitní doktorské školy.
Kde vidíte největší prostor pro spolupráci průmyslu s univerzitami a výzkumnými organizacemi?
Hlavně tam, kde firma řeší problém, na který zatím neexistuje hotové řešení na trhu. Typicky jde o posouzení konkrétních průmyslových dat, optimalizaci složitých procesů nebo ověřování nových technologií dřív, než do nich firma investuje ve velkém. Velký prostor vidím i ve společných studentských a doktorských projektech. Firma dodá reálné zadání a data, univerzita metodiku a čas na hlubší zkoumání. S vaším technologickým institutem pak velmi oceňujeme spolupráci při realizaci PoC, tedy ověření konkrétního technologického postupu na reálných datech. Naše firma má pak čas rozmyslet si škálovatelnost, provozuschopnost i možnosti podpory v reálných podmínkách.
Co podle vás může výzkumné prostředí nabídnout velké firmě, co si firma obtížně vytvoří sama?
Čas a prostor přemýšlet do hloubky, bez tlaku kvartálních výsledků. Firmy jsou často zaměřené na dodávku a provoz, takže na systematické experimentování, testování hypotéz a sledování nejnovějšího výzkumu jim nezbývá kapacita. Univerzita k tomu přináší nezávislý pohled, přístup k odborníkům z různých oborů a v neposlední řadě talenty, se kterými se firma může seznámit ještě před jejich nástupem do praxe. Zároveň je to i přístup k inovativním technologiím, které je pro firmu našeho typu obtížné zajistit, dokud pro ně nemáme komerční využití.
Jak by měla postupovat firma, která chce začít s digitalizací, AI nebo modernizací procesů, ale neví, kde začít?
Nezačínat technologií, ale problémem. Vybrat jeden konkrétní proces, který dnes bolí, je měřitelný a má jasného vlastníka, a na něm si ověřit přínos. Současně je dobré se hned na začátku podívat na stav dat a na to, kdo bude řešení po spuštění používat a udržovat. Malý, dobře zvolený první krok toho naučí víc než velká strategie na papíře. Je to velmi osvědčený způsob, který zajistí, že si firma s technologickou inovací hned neukousne velké sousto v podobě change managementu, tedy vykomunikování a prosazení změny, kterou nový přístup k digitalizaci vyžádá.
Co nejčastěji rozhoduje o tom, jestli se digitalizační nebo AI projekt ve firmě povede, nebo skončí jen jako pilot?
Většinou nerozhoduje technologie, ale to, co je kolem ní. Pilot se často dělá „na zkoušku“, bez jasného business vlastníka, bez předem definovaného měřítka úspěchu a bez plánu, jak řešení napojit na běžné systémy a procesy. Projekty, které se povedou, mají od začátku popsaný i celý doprovodný change management, tedy podporu vedení a zapojené lidi, kteří s výsledkem budou pracovat. Počítají s provozem, bezpečností a kvalitou dat stejně vážně jako se samotným modelem fungování. Pilot by měl být první fází nasazení, ne samostatným experimentem, který začne výše uvedené řešit teprve po svém skončení. Zejména s AI jsou realizační kroky ve vývoji softwaru velmi rychlé. Proto je vhodné mít doprovodné změny a kroky rozmyšlené a zajištěné, aby mezi vznikem digitalizačního projektu a jeho používáním nebyla žádná prodleva