Jaké je to vyměnit na dva měsíce laboratoř v Liberci za americkou univerzitu, kde z oken sledujete vlny oceánu? Naše výzkumnice Pavlína Konopáčová se v USA věnovala stanovování problematických látek PFAS na americké University of Rhode Island. Naučila se pracovat s novými analytickými metodami, přivezla si spoustu dat i kontaktů a zjistila, co v amerických laboratořích funguje jinak než u nás. A bonus? Výhled na oceán přímo z laboratoře. Co ji překvapilo, co by ráda zavedla i u nás a v čem máme naopak navrch?
1. Co ti ty dva měsíce v americké laboratoři daly odborně?
Daly mi opravdu hodně. Naučila jsem se nové metody a měla jsem možnost pracovat s LC-MS, pomocí kterého se analyzovaly vzorky při testování sorpčních vlastností materiálů vůči PFAS. Tyto materiály jsem předtím syntetizovala u nás na CXI TUL.
2. V čem se práce v americké laboratoři nejvíc lišila od toho, na co jsi zvyklá u nás?
Největší rozdíl byl asi v zaměření práce. U nás se věnuji hlavně organické syntéze a charakterizaci materiálů, zatímco v Americe jsem se dostala mnohem víc k analytice. Byla to pro mě skvělá příležitost vyzkoušet si něco trochu jiného. A všichni kolem byli navíc opravdu milí a ochotní pomoct.
3. Co sis z Ameriky přivezla zpátky do vlastní práce?
Kromě spousty dat hlavně nové zkušenosti, znalosti a kontakty na skvělé lidi. Zároveň pro mě bylo zajímavé poznat jiný přístup k řešení problémů i k celkovému work-life balance.
4. Byl tam nějaký moment, kdy sis řekla: „Tak tohle bych chtěla zavést i u nás“? A naopak něco, u čeho sis říkala, že doma to vlastně děláme lépe?
Líbily se mi pravidelné meetingy a hlavně velmi příjemný a podporující přístup ke studentům. Na druhou stranu jsem si uvědomila, že u nás máme skvěle organizované chemikálie, novější laboratorní zázemí a velmi dobrou administrativní podporu.
5. Kdybys měla svůj pobyt v americké laboratoři shrnout jedním Reelsem – co by v něm rozhodně nesmělo chybět?
Určitě oceán, protože kampus byl přímo u něj a člověk mohl z laboratoře pozorovat vlny.
