Vy se soustřeďte na vědu, my zařídíme zbytek. Právě tato věta nejvíce utkvěla Lindě Frydrychové z CXI TUL během týdenní stáže CZELO v Bruselu. Přesně vystihuje směr, kterým se dnes projektový management ve vědě ubírá: od administrativní podpory ke strategickému partnerství s výzkumníky.
Linda se stáže zúčastnila od 8. do 12. června společně s projektovými manažerkami z českých univerzit a výzkumných institucí. Program je zavedl do prostředí evropské výzkumné politiky i praxe: od setkání se zástupci České styčné kanceláře pro vzdělávání a výzkum (CZELO) a české vědy v Bruselu přes témata COST, ERC a Horizon Europe až po návštěvy belgických a nizozemských univerzit.
„Přesouvám se víc do mezinárodních projektů a chtěla jsem lépe pochopit, jak Brusel funguje,“ říká Linda.
Dobrý nápad nestačí aneb jak zvýšit šanci na grant ERC
Evropské granty představují pro vědce prestiž i možnost spolupráce s nejlepšími týmy. Samotný kvalitní výzkumný nápad ale úspěch nezaručuje. Důležitá je také schopnost projekt jasně představit, zasadit do širšího kontextu a přesvědčit hodnoticí panel, že nejde jen o dobře napsanou žádost, ale o silnou vědeckou vizi.
Jedním z témat stáže byla proto podpora uchazečů o prestižní granty ERC. „Na řadě západoevropských univerzit je běžné, že vědce od prvního návrhu až po pohovor před hodnoticí komisí provázejí specializovaní externí konzultanti, zejména u prvních nebo strategicky důležitých výzev,“ přibližuje Linda.
Hlavní přínos takové přípravy ale nespočívá jen v dokonale zvládnuté prezentaci. Kandidát musí ukázat, že projektem skutečně žije. Musí být zřejmé, že jde o jeho vlastní vědeckou myšlenku, dlouhodobou ambici a téma, kterému rozumí do hloubky. Pokud ERC podává jen proto, aby si instituce odškrtla KPI, panel to pozná.
Takový servis ale v České republice zatím není běžný a pro řadu univerzit pravděpodobně ani finančně snadno dostupný. Přitom právě kvalitní příprava může výrazně zvýšit šanci na úspěch. I výborný projekt totiž může mezi stovkami dalších snadno zapadnout.
Vedle profesionální podpory je důležité také učit se přímo ze systému hodnocení. „Inspirativním příkladem bylo zapojování zkušených vědců do hodnoticích panelů. Přestože v době svého působení nemohou podat vlastní grantovou žádost, získají jedinečný pohled na způsob hodnocení, očekávání hodnotitelů i nejčastější chyby uchazečů,“ upozorňuje Linda a vysvětluje, že tyto zkušenosti pak mohou využít při přípravě vlastních projektů nebo je předávat dalším kolegům. Právě sdílení know-how patří podle účastníků mezi nejúčinnější způsoby, jak zvýšit úspěšnost českých vědců v evropských grantových soutěžích.
Všichni řešíme stejné problémy
ERC ale nebylo jediné téma, které během stáže rezonovalo. Největším překvapením pro Lindu bylo zjištění, že ani zkušenější evropské instituce nemají všechny odpovědi.
„Shodli jsme se, že všichni řešíme totéž. Jak zvýšit úspěšnost projektových žádostí, jak se vyznat v množství programů nebo jak nastavit podporu tak, aby se vědci nemuseli ztrácet ve formálních podmínkách,“ říká.
Ukázalo se také, že dnešní evropské grantové prostředí je natolik široké, že jeden projektový manažer nemůže rozumět všem programům. Úspěšné projektové kanceláře proto staví na specializaci jednotlivých pracovníků.
„Měla jsem představu, že přijedu a nachytřím se na všechno. Realita byla jiná,“ směje se Linda.
Dobrou zprávou je, že Evropská unie plánuje v příštím programovém období podmínky více sjednotit a zjednodušit. Výzkumné týmy by se tak mohly více soustředit na samotnou vědu, její propagaci i popularizaci a méně na administrativu.
Networking je součást výzkumu
Významným tématem byla také role profesních kontaktů. Evropské instituce podporují aktivní zapojení vědců do hodnoticích panelů, pracovních skupin i mezinárodních sítí. Díky tomu získávají cenné zkušenosti i kontakty pro budoucí projekty.
Stejně důležité je podle účastníků umět vlastní výzkum dobře prezentovat. České univerzity mají podle nich rozhodně co nabídnout, jen své úspěchy často propagují méně než jejich zahraniční konkurence.
„Velký potenciál, který bohužel plně nevyužíváme, proto vidím také v profesní síti LinkedIn. Osobní profily vědců mají často větší dosah než institucionální účty a mohou pomoci budovat mezinárodní spolupráci,“ připomíná Linda.
Brusel z jiného pohledu
Překvapením byla také samotná atmosféra evropských institucí. Místo očekávaného byrokratického prostředí účastníci poznali otevřené a velmi dynamické prostředí plné lidí, kteří mají zájem posouvat evropský výzkum dopředu.
Velkým přínosem byly i přednášky vysvětlující fungování Evropské komise, jednotlivých agentur i procesů, které stojí za vznikem evropských programů. Díky tomu je jednodušší pochopit, jak vznikají výzvy, kdo o nich rozhoduje a jak mohou výzkumné organizace ovlivnit jejich podobu.
Jak to funguje jinde
Silnou inspirací byla návštěva Maastricht University a Mons University. Projektová podpora je zde rozdělena na dvě specializované části – přípravu grantových žádostí (pre-award) a následnou realizaci projektů (post-award).
„U nás jedna projektová manažerka často pomáhá projekt připravit a následně se podílí i na jeho realizaci. Na většině velkých univerzit, například v Maastrichtu, je tato agenda rozdělena mezi specializované týmy. Upřímně nedokážu jednoznačně říct, který model je lepší nebo efektivnější. Subjektivně je mi ale bližší náš přístup. Práce je díky tomu komplexnější, je zachována kontinuita mezi pre-award a post-award fází a zároveň je pro nás mnohem pestřejší, a pravda, také náročnější,“ hodnotí Linda s tím, že systém nastavený na CXI TUL funguje velmi dobře.
Zaujalo ji také, že projektové oddělení aktivně vyhledává vhodné příležitosti pro jednotlivé vědce, propojuje je s partnery a sleduje jejich výzkumná témata. Významnou roli v tom opět hraje LinkedIn.
Nejsilnější inspirace ale přišla z Norska. Norwegian University of Science and Technology má v Bruselu vlastní zastoupení. Setkání s Massimem Busuolim z NTNU Brussels Office ukázalo velmi praktický příklad toho, jak může univerzitní bruselská kancelář fungovat nejen jako informační bod, ale jako strategický nástroj pro evropské pozicování univerzity, budování partnerství, zvyšování viditelnosti a podporu účasti v Horizon Europe.
Tým lidí tam sleduje evropská témata, udržuje kontakty a propojuje výzkumníky s partnery ještě dřív, než se začne psát žádost. Pak už je na fakultách, výzkumnících a projektových týmech, aby příležitost rozpracovali.
NTNU tento model rozvíjí zhruba deset let a univerzita má za sebou přes dvě stovky evropských projektů a přibližně 155 milionů EUR přijatých dotací.
„Mít v Bruselu svého člověka je přístup, který evidentně funguje,“ shrnuje Linda.
Dobrá věda potřebuje dobrý systém
Z bruselské stáže si tak nepřivezla jednoduchý návod na vítězný projekt. Přivezla si něco důležitějšího: potvrzení, že úspěch v evropském výzkumném prostoru není jen otázkou skvělé vědy, ale také dobrého systému podpory.
A právě v tom se vrací věta z úvodu. Právě to je směr, kterým se na CXI TUL dlouhodobě vydáváme.
